V anatomickém a lékařském kontextu jde o přídavné jméno odvozené z l. mala, které označuje něco vztahujícího se k líci, tedy k tvářové oblasti v okolí lícní kosti.. >> detail
V anatomii hrtanu jde o latinské přídavné jméno pro struktury, které se vztahují k prstencové chrupavce (cartilago cricoidea) a k arytenoidní chrupavce (cartilago arytaenoidea), často v názvech kloubních či svalových útvarů podílejících se na nastavení hlasivek.. >> detail
Z lat. sanare, tedy léčit. Přídavné jméno užívané hlavně v lékařské latině pro nemoc nebo poranění, které je možné vhodnou léčbou uzdravit či dovést k zahojení.. >> detail
Bolest, jejíž hlavní příčina leží v psychice, tedy není primárně vysvětlitelná přímým tělesným poškozením. Často se objevuje v souvislosti se stresem, dlouhodobým vnitřním napětím nebo neřešenými emočními obtížemi a může se projevovat podobně jako bolest tělesná.. >> detail
Vymezený okruh pravomocí a odpovědnosti, které jsou spojené s určitou funkcí nebo úřadem, zároveň i hierarchická úroveň v rámci skupiny či instituce, podle níž se určuje autorita a prestiž.;V lineární algebře jde o charakteristiku matice nebo lineárního zobrazení, která říká, kolik nezávislých informací skutečně nese, často se popisuje počtem lineárně nezávislých řádků.. >> detail
Nově vzniklý antigenní znak, který se objeví u buňky v důsledku změn jejího genomu nebo tvorby proteinů a projeví se na buněčné membráně či v prezentaci přes MHC. Nejčastěji se s ním setkáme u nádorově změněných buněk, kde může být rozpoznán imunitním systémem a stát se cílem T lymfocytů.. >> detail
Rčení vyjadřuje, že poctivý a dobře smýšlející člověk zůstává v jistém smyslu pořád jako začátečník, a právě proto může snadno naletět nebo být oklamán. Výrok se připisuje Martialis, autorovi latinských epigramů z období římského císařství.. >> detail
(z řec. γένεσις, ve smyslu zrození či vznik) biblický název pro úvodní knihu Starého zákona, v hebrejské tradici označovanou jako Berešit, která vypráví o stvoření světa a o nejstarších počátcích lidstva.. >> detail
eris, m. výraz složený z předpony elektro- vyjadřující vztah k elektrickému proudu a z řec. kauter ve smyslu hořáku či žhavicího nástroje. Označuje chirurgický přístroj používaný při zákrocích k tepelnému narušení nebo odstranění tkáně, kdy se hrot zahřívá účinkem rychle se střídajícího elektrického proudu a v praxi se často využívá i ke koagulaci drobných cév a omezení krvácení.. >> detail
Vojenské označení pro posádku, tedy jednotku trvale umístěnou v určitém městě, pevnosti či kasárnách, a také pro samotné místo jejího působení nebo ubytování. V některých souvislostech se tím myslí i armádní vězení nebo káznice, kde jsou zadržováni vojáci.. >> detail