V medicíně jde o označení pro onemocnění, při němž jsou narušena elastická vlákna, tedy pružná složka pojivové tkáně. Takové změny se mohou projevit třeba na kůži nebo na elasticitě stěn některých orgánů, například cév.. >> detail
Logopedické označení pro poruchu artikulace, při níž člověk nedokáže správně tvořit hlásku L, takže ji vyslovuje nepřesně nebo ji zaměňuje za jiný zvuk.. >> detail
V behaviorálních vědách jde o základní, přímo pozorovatelný projev lidského jednání, který lze zachytit, popsat a dále analyzovat jako samostatnou jednotku.. >> detail
Latinský termín odvozený z in ve významu v, do a sol slunce. Vyjadřuje oslunění, tedy přímé působení slunečního záření na povrch nebo na člověka. V přírodních vědách se insolace používá také pro popis množství sluneční energie dopadající na určitou oblast.;V lékařství označuje zdravotní potíže po nadměrném vystavení slunci, typicky úžeh, který souvisí s přehřátím organismu a může se projevit například bolestí hlavy či nevolností.. >> detail
podst. jméno rodu ženského. Termín vznikl z ř. akantha (trn) a z lat. pelvis (pánev). Označuje typ pánve změněné následkem křivice, při níž jsou okraje pánve nápadně vytažené do ostrých, trnovitých kontur a mohou zužovat pánevní průchod.. >> detail
Záměrné osvojování znalostí a dovedností z vlastní iniciativy, obvykle bez systematické výuky učitelem nebo školou, s oporou v dostupných zdrojích a vlastní praxi.. >> detail
Výraz je odvozen z řečtiny, souvisí s kořenem cheir, tedy ruka. Označuje chirurgii, lékařský obor zaměřený na léčbu nemocí a úrazů hlavně pomocí manuálních a instrumentálních zákroků, zejména operací, přičemž důležitou roli hraje anestezie, sterilní postupy a následná péče o pacienta. Chirurgia plastica je plastická chirurgie, která rekonstruuje nebo upravuje tkáně a někdy i celé orgány tak, aby se co nejlépe obnovila jejich funkce i zevní podoba, typicky po poškození, ztrátě nebo u vrozených vad, a může zahrnovat i estetické výkony.. >> detail
Kraniosakrální terapie je jemná manuální metoda řazená mezi alternativní přístupy, zaměřená na práci s tzv. kraniosakrálním systémem. Název vychází z latinských slov cranium a sacrum a odkazuje na oblast hlavy a křížovou část páteře. Ošetření obvykle probíhá pomocí velmi lehkých dotyků a drobných tlaků podél lebky, páteře a pánve s cílem navodit uvolnění měkkých tkání a celkovou relaxaci, někdy se uvádí také snaha ovlivnit vnímaný rytmus mozkomíšního moku. Metoda navazuje na osteopatické tradice a její rozšíření je spojováno se jménem lékaře Johna Upledgera.. >> detail
Lékařský termín pro tyfové onemocnění, u něhož se současně projeví i postižení ledvin, často s poruchou jejich funkce. Pojmenování odkazuje na typhus a na zapojení ledvin do průběhu infekce.. >> detail
Zvířata chovaná na statku či v zemědělských provozech, obvykle za účelem produkce potravin a dalších užitků, například masa, mléka nebo vlny.. >> detail