Nově přidaná cizí slova

(hist., náb.) přívrženec učení nizozemského protikalvínského teologa Jacoba Arminia, jenž prosazoval náboženskou toleranci a odmítal učení o predestinaci, remonstrant. >> detail

V textilnictví: zušlechťovat bavlněnou přízi nebo tkaninu tak, že se napustí koncentrovaným roztokem louhu sodného (hydroxidu sodného) a zároveň se napíná, tím získá hedvábný lesk. Pojmenováno podle anglického soukeníka Johna Mercera.. >> detail

Zvláštní typ demokratického systému, který vznikl ve státech s výrazně různorodou a silně členěnou společností (více náboženství, jazyků, národností apod.). Politická rozhodnutí se zde přijímají především na základě dohod a kompromisů mezi elitami jednotlivých společenských skupin, často v rámci úzkých a uzavřených zájmových kruhů.. >> detail

(lat.) bojující církev, církev na zemi, která vede duchovní zápas. >> detail

věcná argumentace zaměřená na podstatu problému, odůvodňování opřené o fakta a souvislosti. >> detail

vícehlasý, tvořený několika současně znějícími hlasy nebo samostatnými melodickými liniemi, používá se hlavně v hudbě (např. vícehlasá skladba). >> detail

výchovný a vzdělávací přístup založený na sounáležitosti (afiliaci) a na laskavém, tolerantním a vstřícném zacházení. >> detail

posun směrem do strany. >> detail

Mezi poruchy pozornosti (prosexie) patří: - paraprosexie: pozornost je upřená nesprávným směrem, např. k patologickým podnětům, - hyperprosexie: nápadně zvýšená a často „zafixovaná“ pozornost (např. na sebepozorování nebo na jediný problém, předmět či děj), - hypoprosexie: výrazně oslabená pozornost (v jedné nebo ve více jejích složkách), - aprosexie: úplná neschopnost soustředění, typicky při tělesném či psychickém vyčerpání. Tyto poruchy úzce souvisejí se stavem sensoria (vědomí), tedy se schopností vnímat a chápat vztahy mezi vlastní osobou a okolním prostředím. V klinické praxi se stav vědomí často posuzuje podle orientace v čase a prostoru, podle osobní, situační a místní orientace, tyto ukazatele ale vypovídají o vědomí jen nepřímo. V běžném životě se nejčastěji setkáváme se zhoršenou koncentrací a se špatnou distribucí (rozdělováním) pozornosti, což se projeví roztržitostí. Ta se může objevit např. při rozčilení, při zastřeném vědomí a u stavů jako somnolence (chorobná dřímota), narkolepsie (neodolatelné záchvaty spánku), delirium (obluzené vědomí se ztrátou orientace a zmateností), obnubilace (mrákotný stav s chováním připomínajícím hypnózu) nebo depersonalizace (lehčí porucha vědomí, kdy člověk prožívá sám sebe jako „cizího“). Někdy se rozlišuje roztržitost zdánlivá („profesorská“) a roztržitost skutečná: zdánlivě roztržitý člověk je natolik pohlcen jednou činností, že nevnímá jiné podněty, zatímco skutečně roztržitý člověk se nedokáže soustředit na nic. Častým problémem je i absence bezděčné (spontánní) pozornosti. Závažnější poruchou je ADD (Attention Deficit Disorder) a porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou se označuje jako ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Pro rozvoj pozornosti platí, že ji snadno upoutá každý motivačně dostatečně silný podnět (stimul) a také vše nové nebo měnící se.. >> detail

realisticky možné a uvěřitelné hodnoty, které lze považovat za pravděpodobné. >> detail