Nově přidaná cizí slova

Adorovat znamená zbožně uctívat nebo až nekriticky obdivovat a zbožňovat někoho či něco. V původním náboženském smyslu vyjadřuje projev nejvyšší úcty k Bohu či posvátnu, v současné češtině se však často užívá přeneseně pro intenzivní obdiv k člověku, dílu, myšlence nebo značce: „fanoušci ho adorují“. Je to nedokonavé, přechodně knižní sloveso, které se běžně pojí s předmětem v akuzativu (adorovat idoly, autority, celebrity) a může nést i jemně ironický odstín, když naznačuje idealizaci bez kritického odstupu. Pochází z latinského adorare a je příbuzné se slovem adorace, tedy uctívání či klanění.. >> detail

Vicinální je přídavné jméno užívané hlavně odborně: v chemii označuje uspořádání, kdy jsou funkční skupiny navázány na dva sousedící atomy (typicky v polohách 1,2, často zkráceně „vic“); v širším, dnes spíše knižním či zastarávajícím významu znamená „sousední, místní, týkající se nejbližšího okolí“ a objevuje se například ve spojení vicinální silnice jako historická kategorie místních komunikací.. >> detail

Vicennium je knižní latinský termín označující dvacetiletí, tedy časový úsek dvaceti let, používaný hlavně v historiografii, právních a církevních textech nebo při periodizaci vlády, úřadů a dlouhodobých závazků (např. „po uplynutí vicennia“); v širším užití se slovem vicennium míní také dvacáté výročí určité události, například nástupu panovníka, které se v římské tradici pojilo s oslavami zvanými vicennalia. V moderní češtině jde o méně frekventovaný odborný latinizmus, významově blízký slovům dvacetiletí a jubileum, a souvisí i s adjektivem vicennální (vicennial) pro jevy konané jednou za dvacet let nebo trvající dvacet let.. >> detail

Vibrisy jsou specializované hmatové chlupy většiny savců, známé jako vousky. Jsou tužší a delší než běžná srst a vyrůstají z folikulů se sinusovým krevním prostorem a velmi bohatou inervací, napojenou hlavně na trojklanný nerv, takže fungují jako citlivé mechanosenzory. Typicky tvoří symetrické řady na horním pysku a tvářích, mohou být však i nad očima nebo na končetinách. Pomáhají vnímat dotyk, proudění vzduchu i blízkost překážek, zlepšují orientaci v šeru a podporují lov nebo manipulaci s potravou. U některých živočichů se informace získává i aktivním pohybem vousků. V medicíně se termín vibrissae užívá také pro silné chlupy v nozdrách člověka.. >> detail

Vibrio je rod gramnegativních, zakřivených tyčinkovitých bakterií z čeledi Vibrionaceae, přirozeně žijících hlavně v mořské a brakické vodě, často dobře snášejících sůl. Jsou pohyblivé díky polárnímu bičíku, nesporulují a většina je fakultativně anaerobní a oxidáza pozitivní. V češtině se slovem vibrio někdy označuje i obecně „čárkovitý“ mikrob tohoto typu. Některé druhy jsou významné patogeny člověka: Vibrio cholerae způsobuje choleru, jiné druhy vyvolávají vibriózu – průjmové onemocnění po syrových mořských plodech nebo těžké infekce ran až sepse po koupání či manipulaci s mořskou vodou.. >> detail

Ketóza je metabolický stav, kdy se při nedostatku glukózy, typicky při hladovění, delší zátěži nebo velmi nízkém příjmu sacharidů, zvýší tvorba ketolátek v játrech a tělo začne více čerpat energii z tuků. V krvi a moči se pak objevují ketony (acetoacetát, beta-hydroxybutyrát, aceton), obvykle v mezích fyziologické regulace bez poruchy acidobazické rovnováhy. Je třeba ji odlišit od ketoacidózy, kdy je produkce ketolátek nekontrolovaná a vzniká nebezpečná metabolická acidóza, nejčastěji u diabetu při nedostatku inzulinu. Ketózu lze sledovat měřením ketonémie nebo ketonurie a v praxi bývá cíleně navozována ketogenní dietou.. >> detail

Sajtna je řidičský a mechanický slang pro bočnici korby valníku, vlečky, přívěsu či návěsu, tedy boční postranici, která drží náklad na ložné ploše. Bývá z plechu nebo dřeva, často je sklopná na panty, případně úplně odnímatelná, aby šlo snadněji nakládat palety, suť nebo sypký materiál, a v mluvě řidičů se objeví třeba ve větě „dej dolů sajtnu“ nebo „zajisti sajtny“; v brněnském hantecu znamená sajtna také partu či skupinu lidí, obrazně „stranu“, která drží při sobě (např. „moja sajtna“ = moje parta). Původ se vykládá jako počeštěné pojmenování strany či boku (něm. Seite nebo angl. side), takže oba významy spojuje představa „strany“.. >> detail

Pozlátko je velmi tenká fólie zlata, popřípadě jiného kovu nebo metalického papíru, používaná k pozlacování a zdobení povrchů, například rámů obrazů, soch, štuků či knižních vazeb, kdy se lístek klade na připravený podklad a fixuje vhodným lepidlem nebo lakem, aby vytvořil trvalý zlatý vzhled; přeneseně označuje okázalý, líbivý zevnějšek nebo slova a gesta, která mají dodat věcem lesk a prestiž, ale ve skutečnosti zakrývají průměrnost či nedostatky, často s lehce ironickým či kritickým tónem, například společenské nebo marketingové pozlátko, které funguje jen na oko, a výzvu vidět realitu bez pozlátka.. >> detail

Lunt je zastaralé označení pro doutnák neboli zápalnou šňůru či knot, který pomalu doutná a sloužil k zapalování prachu u historických palných zbraní nebo k iniciaci výbušnin a pyrotechniky, takže „hořící lunt“ znamená doslova hořící zápal; z tohoto obrazu vzniklo i ustálené přirovnání „hubený jako lunt“, protože lunt býval tenký provázek či knot; v přeneseném hovorovém užití se pak slovem lunt označuje velmi hubený člověk.. >> detail

Elicitace je cílené získávání informací nebo dat od respondentů tak, že výzkumník připraví podněty či otázky a „vyláká“ požadovanou reakci, například konkrétní jazykový jev, znalost experta nebo potřebu uživatele. V lingvistice a psycholingvistice se používají dotazníky, řízené rozhovory, překlady, popis obrázků či videí a další úlohy, které vytvoří kontext pro rychlou a co nejpřirozenější produkci. V sociálních vědách se mluví i o elicitaci znalostí, kdy se postup opakuje a zpřesňuje, aby se odhalily i implicitní souvislosti a pravidla.. >> detail