Osobnost lze chápat jako provázaný systém biologických, psychických, sociálních a spirituálních složek. Její zkoumání se obvykle dělí do tří hlavních oblastí: (1) struktura osobnosti – jaké části a vrstvy ji tvoří, jak jsou uspořádány a jaké mají mezi sebou vztahy, (2) dynamika osobnosti – jaké vnitřní síly uvádějí prožívání a jednání do pohybu a co je příčinou konkrétního chování, tedy motivy a vědomá i nevědomá motivace, motivaci vytvářejí faktory, které chování podněcují, udržují a směrují (např. potřeby, cíle a snahy, zájmy, sklony, návyky), (3) vývoj (ontogeneze) osobnosti – jak se typické prožívání a chování mění v jednotlivých životních obdobích. Rysy a vlastnosti osobnosti lze dále třídit do subsystémů: tělesné (konstituční) znaky, výrazové projevy (řeč těla, způsob mluvy a jazyk), temperament, charakter, schopnosti a také vlastnosti strukturální, kulturní a spirituální, motivačně‑dynamické a vývojové.. >> detail
vztahující se k halache, tedy k židovskému souboru náboženských a zvykových předpisů, pravidel a právních rozhodnutí, které vykládají a potvrzují rabínští právníci a učitelé. >> detail