Nově přidaná cizí slova

Psychická porucha, při níž člověk nutkavě shromažďuje věci (často neužitečné nebo málo hodnotné, včetně odpadu) a dlouhodobě není schopen či ochoten se jich zbavit, někdy hromadí i zvířata. Označuje se také jako hoarding disorder, obsedantně‑kompulzivní hromadění nebo syllogomanie.. >> detail

Pojednání o tématu míru a války.. >> detail

snížená tepová frekvence. >> detail

hovor.: snažit se na někoho nebo něco zapůsobit blufem, tedy chvástáním či vědomě přehnanou lží, vyhrožovat jen „na oko“, bez úmyslu hrozbu uskutečnit. kart.: předstírat (např. v pokeru) sílu karet.. >> detail

komunikace, která podněcuje či navozuje konkrétní reakci (např. soucit). >> detail

týká se toho, jak se člověk dokáže přizpůsobit náročným (zátěžovým) situacím. >> detail

Zkratka pro The European Network of Health Promoting School, tedy Evropskou síť škol podporujících zdraví.. >> detail

typ vikariace, kdy se příbuzné druhy navzájem nahrazují v různých geografických oblastech (např. zajíc polní, zatímco v severnějších oblastech zajíc bělák). >> detail

zubní sklovina. >> detail

Jde o člověka s rozumovými schopnostmi a dovednostmi pod průměrem, ale ještě v rámci širší normy. Ve škole se to může projevovat například takto: - má potíže při výuce a učení, - i při velkém úsilí dosahuje podprůměrných až nedostatečných výsledků, - často si ke škole a učení vytváří negativní vztah, - nezná přesný význam řady běžných pojmů, - nové učivo chápe pomaleji, spoléhá na mechanické učení a hůře logicky usuzuje, - snadno se cítí přetížený, bývá psychicky unavený, - mívá nízkou sebedůvěru, - setrvává u jednoho postupu či myšlenky a obtížně mění strategii (perseverace), - má méně rozvinuté abstraktní myšlení, - obtížně převádí naučená pravidla do praxe, - může působit intelektuálně pasivně. Při výrazných a dlouhodobých školních neúspěších je důležité nejprve rozlišit, zda jde o: 1) trvalou a celkovou (absolutní) neúspěšnost, která souvisí s celkově nižší kapacitou intelektových schopností, nebo 2) relativní neúspěšnost, kdy jsou školní výkony nižší, než by odpovídalo mentálním předpokladům žáka (podvýkonový syndrom). Tato forma bývá často podmíněna faktory mimo oblast intelektu a mnohdy je lze cíleně ovlivnit. Relativní neúspěšnost může vyplývat například z krizové situace, zvýšené únavnosti, neurotické reaktivity nebo z dočasně výrazně snížené motivace. Příčiny mohou být sociálně-psychologické, biologicko-psychologické i intrapsychické. Samotný izolovaný handicap (např. horší rodinné podmínky) nemusí automaticky vést ke špatnému prospěchu, častěji jde o souběh více faktorů. Školní neúspěšnost tak obvykle nebývá jednopříčinná, ale spíše polykauzální a má svůj vlastní vývoj i dynamiku.. >> detail