Lahoda je příjemný pocit nebo vlastnost něčeho, co působí na lidské smysly zvlášť příznivě a vyvolává potěšení, uspokojení či libost. Označuje zejména jemnou, vyváženou a příjemnou chuť jídla či nápoje, ale také líbeznost zvuků, hlasu a hudby, půvab barev, vůní nebo krajiny či příjemnost odpočinku a spánku. Může vyjadřovat celkovou pohodu, blaženost a požitek z krásného nebo uklidňujícího zážitku. V knižním a expresivním vyjadřování zdůrazňuje krásu, harmonii a smyslovou přitažlivost. Ve zvolání „to je lahoda“ jde o nadšené ocenění něčeho mimořádně příjemného či chutného; řidčeji se slovem lahoda označuje přímo lahodná věc, zvláště vybraná pochoutka, podobně jako lahůdka. Ve starší češtině mělo slovo také širší význam požitku, rozkoše či životní slasti. Významově souvisí se slovy lahodný, lahodnost a lahodit.. >> detail
Kanape (z něm. Kanapee, původně z franc. canapé) je hovorové označení pro pohovku, tedy delší, zpravidla čalouněný kus nábytku určený k sezení několika osob nebo k odpočinku vleže. Obvykle má opěradlo, někdy také boční opěrky, a bývá součástí vybavení obývacích pokojů. V češtině se používá zejména pro starší či klasicky pojaté pohovky, významově se překrývá se slovy gauč, sofa, divan nebo otoman, která však mohou označovat odlišné konstrukční typy. Ve starší obecné mluvě bylo kanape běžnější, dnes může působit poněkud zastarale či žertovně; ve francouzštině označuje canapé kromě pohovky také malý obložený chlebíček nebo jednohubku, kdy podklad z pečiva obrazně slouží jako „pohovka“ pro přísady. V češtině se pro takové pohoštění používají také názvy kanapka nebo kanapátko. Původ francouzského slova sahá přes latinu až k řeckému označení moskytiéry či lůžka chráněného sítí proti hmyzu.. >> detail
V medicínském smyslu jde o snížení citlivosti nebo vnímavosti, tedy stav, kdy jsou reakce a podněty vnímány méně výrazně a „otupěle“ než obvykle.. >> detail
V archaickém řeckém městském státě volený smírčí magistrát, jemuž obec svěřila urovnání vnitřních nepokojů a sporů mezi mocnými rody a širší obcí, vystupoval jako nestranný rozhodce a někdy dostal i mimořádné pravomoci k prosazení dočasných opatření nebo reforem.. >> detail
působit na člověka tak, aby se jeho postoje nebo rozhodnutí nenápadně posunuly určitým směrem, jemně ho navádět a vnuknout mu určitou představu, názor či myšlenku, případně v něm vyvolat konkrétní dojem nebo emoci. >> detail
V chemii se tím označují sloučeniny, jejichž molekuly mají nesymetricky rozložené elektrony, takže na nich vznikají oblasti s částečně kladným a částečně záporným nábojem. Molekuly se proto mohou vůči sobě orientovat a přitahovat jako dipóly a často se mezi nimi uplatňují i vodíkové vazby. Díky tomu se obvykle dobře mísí s vodou a jinými polárními rozpouštědly, typickým příkladem je právě voda. Polární charakter mají hlavně látky obsahující funkční skupiny jako hydroxyl, karboxyl nebo amino, zatímco sloučeniny tvořené převážně uhlíkovým řetězcem bývají ve vodě špatně rozpustné a lépe se rozpouštějí v nepolárních kapalinách.;V biologii a medicíně je podstatné, že nepolární, lipofilní cizorodé látky snadno přecházejí do buněčných membrán a tukových zásob, takže se mohou v těle hromadit. Organismus je proto při detoxikaci často enzymově převádí na polárnější produkty, například oxidací nebo zavedením hydroxylové skupiny a následným připojením výrazně polárních zbytků, což usnadní jejich vylučování močí nebo žlučí. Podobná lipofilita je častá i u řady celkových anestetik, jejichž účinek souvisí s dobrou distribucí do lipidů nervové tkáně.. >> detail
V medicíně se tímto přídavným označením popisují jevy, útvary nebo procesy, které se vztahují současně k srdci a k jeho obalu, osrdečníku, tedy k pericardium. Původ názvu vychází z řec. kardia a z pericardium a používá se například v anatomickém či klinickém popisu oblastí a změn na rozhraní srdce a perikardu.. >> detail
Lékařský výraz odvozený z latinských slov vesica, rectum a vagina, označuje něco, co se vztahuje současně k močovému měchýři, konečníku a pochvě, typicky při popisu anatomických souvislostí nebo stavů jako jsou píštěle či kombinovaná poranění v oblasti pánve.. >> detail
výrazně přehnaná míra podřízeného chování, při níž člověk až automaticky ustupuje druhým, potlačuje vlastní potřeby a jen obtížně si nastavuje nebo brání osobní hranice. >> detail
směr a ucelené pojetí filozofie vycházející z myšlení Georga Wilhelma Friedricha Hegela, typicky spojované s dialektickou metodou a důrazem na historický vývoj idejí i společnosti. >> detail