(z řec. polys ve významu mnoho a pathos jako choroba) Označení pro polyneuropatii, tedy stav, při němž je současně poškozeno nebo funkčně narušeno více periferních nervů. Mívá souvislost se systémovým onemocněním organismu a často se projeví poruchami čití, brněním či pálením v končetinách, případně i svalovou slabostí. Vznik může souviset například s dlouhodobými metabolickými poruchami, působením některých toxinů nebo nedostatkem vybraných vitaminů.. >> detail
V některých českých nářečích se tímto výrazem myslí kapusta. Jde o pojmenování převzaté z němčiny, kde slovo Kohl označuje zelí a příbuzné košťálové druhy zeleniny.. >> detail
V slovnících se uvádí tvar s genitivem -onis. Původ má v lat. laedere, tedy poškodit. V medicíně jde o označení pro lézi, čili o narušení stavby nebo funkce konkrétní tkáně, orgánu či jiné anatomické části, někdy popisované i jako patologické ložisko například v nálezu z vyšetření. Přídavné jméno traumatica vyjadřuje, že postižení vzniklo v souvislosti s úrazem.. >> detail
V medicíně označení pro útlum či porušenou činnost jater, kdy jsou jejich funkce oslabené a mohou hůře zajišťovat zpracování látek i detoxikaci organismu. Název je odvozen ze starořeckých kořenů vztahujících se k játrům a k nečinnosti.. >> detail
Lékařské označení pro vnitřní intoxikaci, kdy se člověk otráví látkami vytvořenými přímo v jeho těle, tedy endogenními toxiny. Typicky k tomu dochází při poruše zpracování nebo vylučování odpadních produktů, například u těžkého selhávání ledvin nebo jater. Původ výrazu se odvozuje z ř. endon, uvnitř, a lat. intoxicatio, otrava.. >> detail
přehnané vyvyšování sebe sama, nadutý postoj spojený s pocitem vlastní nadřazenosti, kdy člověk zveličuje své schopnosti a zásluhy a přehlíží ostatní, v křesťanské etice často uváděné mezi hlavní neřesti. >> detail
Hovorové označení pro mazaného a vychytralého člověka, který umí druhé obratně přelstít a z různých situací se šikovně vyvléknout, často s rošťáckým až lehce posměšným nádechem.. >> detail
Schopnost selektivně zaměřit zpracování toho, co vidíme, tedy vybrat z vizuálního pole podstatné podněty a ostatní potlačit. V kognitivní psychologii a neurovědách se popisuje jako proces, který usnadňuje orientaci v prostředí a často souvisí i s řízením pohybů očí.. >> detail