Nově přidaná cizí slova

Latinské podstatné jméno (ženského rodu) od slovesa oblivisci, vyjadřuje děj i výsledek toho, že se informace nebo vzpomínka ztrácí z paměti, tedy zapomínání a upadnutí do zapomnění, často i ve smyslu že někdo či něco přestane být připomínáno.. >> detail

Latinské přídavné jméno převzaté z řeckého anonymos, doslova ve smyslu „bez jména“, kde a- funguje jako záporná předpona a druhá část souvisí s pojmem jméno. Používá se pro osoby, díla nebo sdělení, která nejsou podepsaná, případně je autor záměrně skryt, tedy anonymní či bezejmenná.. >> detail

V hudbě jde o moderní směr, který se vědomě vrací k postupům a formám starších epoch, hlavně k baroku a klasicismu. Upřednostňuje přehlednou stavbu skladeb, střídmější výraz a důraz na řád a kompoziční disciplínu, často jako protiváhu k romantické rozvláčnosti či krajním experimentům.;Ve výtvarném umění označuje tendenci navazující na klasické vzory, například antiku a renesanci, a znovu zdůrazňující figurativní zobrazení, pevnou kresbu a vyváženou kompozici. Výrazně se prosazuje zejména v období mezi světovými válkami jako reakce na část avantgardních směrů.;Obecné pojmenování pro estetické postoje a umělecké proudy moderní doby, které záměrně obnovují ideál klasiky, tedy harmonii, proporce, uměřenost a respekt k tradici. V některých textech se pro tento okruh používá také název novoklasicizmus.. >> detail

V medicíně, zejména v oftalmologii, jde o keratokonjunktivitidu, tedy zánětlivé postižení oka, při němž jsou současně zasaženy rohovka i spojivka. Pojmenování vychází z ř. keras-keratos a z lat. conjunctiva. Příčinou mohou být různé vlivy, často infekce. Epidemická forma bývá typicky virová, je výrazně nakažlivá a může se šířit v kolektivech, přičemž kromě zarudnutí a slzení se může objevit i bolest, světloplachost a přechodné zhoršení vidění.. >> detail

vyjádřený nesouhlas nebo připomínka, která zpochybňuje určité tvrzení či návrh a může sloužit jako argument proti němu;ve scholastické filozofii formálně formulovaný protiargument v rámci disputace, který se staví proti předložené tezi a na nějž následně navazuje rozbor a odpověď, někdy uváděný latinsky jako obiectio. >> detail

Vnímavost organismu, tedy schopnost zachytit a následně vyhodnotit různé signály prostřednictvím smyslů a nervové soustavy. Projevuje se například tím, jak nízký je práh pro zaregistrování podnětu a jak účinně na něj člověk nebo tělo dokáže reagovat, přičemž se může měnit třeba při únavě nebo nemoci.. >> detail

Zdravotnická metoda, která zjišťuje míru okysličení krve, typicky jako saturaci hemoglobinu kyslíkem, nejčastěji neinvazivně pomocí pulzního oxymetru na principu rozdílného pohlcování světla.. >> detail

Zbytek těla nebo stopa velmi starého organismu zachovaná v hornině, často jako mineralizovaná hmota či pouhý otisk, třeba část schránky nebo otlačený list. Takové nálezy pomáhají rekonstruovat minulý život na Zemi a orientačně datovat geologické vrstvy.;Přeneseně označení pro něco nebo někoho výrazně zastaralého, ustrnulého v minulosti, působícího jako relikt dřívější doby.. >> detail

Fobie, v psychologii a psychiatrii označení pro úzkostnou poruchu, při níž se objevuje přehnaný a racionálně nezdůvodnitelný strach, často navázaný na konkrétní objekt nebo situaci a doprovázený vyhýbavým chováním. Pojem je odvozen z řeckého phobos, tedy strach.. >> detail

Stav výrazné emoční lability, kdy člověk hůře ovládá a reguluje své city, takže i drobné nebo nevýznamné podněty mohou vyvolat nepřiměřeně silné projevy, například náhlý pláč, smích či prudké rozrušení. Může se objevovat i v souvislosti s některými neurologickými nebo psychiatrickými obtížemi.. >> detail