Nově přidaná cizí slova

Lékařský pojem označující vrozenou poruchu, při níž není správně utvářena a dozrávána funkce pohlavních žláz, takže vaječníky nebo varlata mohou zůstat nedostatečně vyvinuté. Následkem bývá snížená tvorba pohlavních hormonů, potíže s nástupem puberty a často také porucha plodnosti. Tento stav se nezřídka pojí s genetickými či chromozomálními odchylkami.. >> detail

Latinské ženské podstatné jméno s genitivní koncovkou -ae, významově odpovídá českému slovu bob, tedy označení pro jedlou luštěninu z čeledi bobovitých.. >> detail

V lékařství je to popisný termín pro stav, kdy má některý orgán v těle nezvykle větší rozměry, než je běžné, a lze to zjistit při vyšetření nebo pomocí zobrazovacích metod. Jako příklad se uvádí zvětšení jater, které se označuje jako hepatomegalie. Nejčastěji jde o příznak jiného problému, například zánětlivého procesu, městnání krve nebo ukládání látek do tkání.. >> detail

Specifická fobie, při níž člověk prožívá přehnanou a těžko ovladatelnou úzkost z plazů nebo už jen z představy setkání s nimi. Často vede k vyhýbání se místům, kde by se mohli vyskytovat, a může být provázena tělesnými projevy úzkosti, například zrychleným tepem či pocením.. >> detail

Chemický proces používaný při úpravě uhlíkatých surovin, kdy se při zahřívání z materiálu uvolňují plyny a jiné těkavé složky a původní organická hmota se postupně mění na převážně uhlík, často s rostoucím podílem grafitického uspořádání.. >> detail

Tendence vyhledávat a užívat si podněty či situace, které záměrně navozují strach, děs a napětí, často v kontrolovaném a bezpečném prostředí, třeba u hororových filmů nebo strašidelných atrakcí, kde k prožitku přispívá i adrenalin.. >> detail

Ucelený popis vrozených, převážně geneticky podmíněných tělesných rysů a psychických dispozic člověka, které se dědí napříč generacemi a v antropologii či medicíně se podle nich někdy vymezuje konstituční typ jedince.. >> detail

Pojem z cytogenetiky a buněčné biologie, jehož základ vychází z l. non a l. disiunctio, označuje poruchu při buněčném dělení, kdy se chromozomy určené k rozchodu správně neoddělí a mohou zůstat pohromadě v jedné vznikající buňce. Následkem bývá nerovnoměrné rozdělení genetické informace a změna počtu chromozomů v dceřiných buňkách.. >> detail

Označení pro znamení, motiv nebo věc, která nepřímo představuje něco jiného a nese dohodnutý význam. Ve starořeckém prostředí tím mohl být i poznávací předmět sloužící k ověření totožnosti. Například bílá holubice se běžně bere jako znak míru.. >> detail

Latinské substantivum rodu mužského 4. deklinace, odvozené od slovesa excedere ve smyslu překročit hranici nebo míru. Označuje chování, které se vymkne tomu, co se běžně pokládá za normální a přijatelné, často jako přestřelený výstup nebo jednorázový úlet. V moralizujících textech se vztahuje i na nestřídmost v požitcích, třeba na přehánění s pitím spojované s Baccho.;V medicíně a přírodních vědách může vyjadřovat nadbytek či přemíru, tedy situaci, kdy nějaká látka, proces nebo reakce překračuje prospěšnou mez a přináší komplikace.;V rétorice a literárním rozboru se užívá i pro odbočení od hlavního tématu, krátkou vsuvku, která na chvíli vychýlí výklad z přímého směru.. >> detail