Nově přidaná cizí slova

Odkaz na ontogenetické období dospělosti, tedy fázi života, kdy je jedinec již plně vyvinutý a funkčně stabilní po ukončení růstu a před výraznějšími projevy stárnutí.. >> detail

hypotetická vrozená, biologicky podmíněná výbava člověka pro osvojení jazyka, chápána jako společný základ a soubor obecných pravidel, z nichž mohou vyrůstat různé konkrétní jazyky a díky nimž se děti učí řeči překvapivě rychle i z neúplných podnětů, pojem typický pro generativní lingvistiku a často spojovaný s Noamem Chomskym. >> detail

V některých esoterických a lidových tradicích se pod názvem ailuromantie uvádí způsob věštění, při němž se různá znamení nebo předpovědi vyvozují z pozorování koček, hlavně z jejich reakcí, postojů a způsobu pohybu, kterým se přisuzuje symbolický význam.. >> detail

Latinské přídavné jméno odvozené od l. comitare, provázet, vyjadřuje něco, co je s něčím spojeno nebo to zároveň doprovází, tedy připojené či souběžné.;V lékařských a odborných textech se tím může označit jev nebo příznak, který se objevuje spolu s hlavním stavem, tedy doprovodný či přidružený.. >> detail

Tradiční kyrgyzský lidový strunný hudební nástroj s jen několika strunami, často hraný smyčcem a používaný v místní folklorní hudbě Střední Asie.. >> detail

Mající vysokou viskozitu, tedy vazký a hutný, s výrazným vnitřním třením, takže se pohybuje a rozlévá pomaleji než řídké kapaliny.;V medicíně a biologii označuje tělní tekutiny nebo sekrety, které jsou nezvykle husté a lepivé, a proto se hůře přesouvají nebo odtékají.. >> detail

Pyrotechnické představení, tedy řízené ohňostroje a obecně dovednost navrhovat a realizovat světelné a zvukové efekty pomocí pyrotechniky, často jako součást veřejných oslav.. >> detail

V psychologii se jako motivy neboli pohnutky označují faktory, které člověka popohánějí k určitému chování, případně vysvětlují i to, proč se do nějaké činnosti nepustí. Může jít třeba o aktuální potřeby, prožívané emoce, osobní hodnoty nebo zájmy. Motiv lze chápat jako dynamickou dispozici: jednak udává směr, tedy k čemu jedinec míří, a zároveň má určitou sílu, s jakou na člověka naléhá, a jak dlouho dokáže jeho jednání udržovat. Ne všechny pohnutky jsou plně vědomé, protože část z nich vzniká z automatických naučených reakcí a podmíněných reflexů, takže si člověk své důvody někdy neuvědomí jasně ani je neumí snadno pojmenovat. Vědomé rozhodování proto často vyrůstá ze směsi uvědomovaných záměrů a skrytých tendencí. Motivace bývá vícevrstevnatá a lidské jednání se obvykle opírá o několik motivů současně, které se mohou i střetávat, například snaha uspět a obava ze selhání. Neuspokojené potřeby zvyšují vnitřní napětí a aktivaci, zatímco jejich naplnění vede k poklesu tohoto napětí a k návratu k větší psychické rovnováze. Každý motiv se tak vyznačuje cílem, mírou proměnlivosti podle situace a intenzitou i vytrvalostí, s jakou ovlivňuje chování a prožívání.. >> detail

Latinské přídavné jméno pro někoho, kdo porušuje sliby a zrazuje důvěru, chová se nečestně a jedná zákeřným, zrádným způsobem.. >> detail

stav, kdy se v podpaží tvoří neobvykle velké množství potu, často i bez zjevné fyzické námahy nebo vysoké teploty, protože potní žlázy v této oblasti pracují nadměrně. >> detail