Nově přidaná cizí slova

Slovotvorná koncovka užívaná jako druhá část složených výrazů, která naznačuje, že jde o slavnostní událost nebo organizované společné setkání, typicky v názvech různých akcí a festivalů.. >> detail

Ve stoické filosofii označuje představu, že kosmos prostupuje jednotný rozumový princip, který je v jednotlivých věcech přítomen jako zárodečná „semínka“ řádu a vývoje. Tento skrytě plodivý základ je rozptýlen v přírodě a z jeho potenciálu se odvíjí vznik i proměny toho, co existuje.;V raně křesťanském myšlení se tím vyjadřuje, že Boží rozum a Slovo zanechává ve světě a v lidské mysli tvůrčí stopu, takže lidé mohou zachytit část pravdy i mimo přímé zjevení. Někteří církevní autoři tak vysvětlovali, proč se i v nekřesťanských učeních objevují hodnotné a pravdivé vhledy.. >> detail

Fyzikální a chemická veličina vyjadřující, jaké množství hmoty nebo částic připadá na určitý objem, tedy jak je látka kompaktní.;Obecně ukazatel míry zaplnění prostoru, často chápaný jako počet prvků na jednotku plochy nebo objemu, například při popisu osídlení či výskytu organismů.;V optice a fotografii míra toho, nakolik daný materiál pohlcuje nebo rozptyluje světlo, a tím určuje, jak tmavě nebo průsvitně vrstva působí.;V medicíně označení pro míru minerálního obsahu kostní tkáně, zjišťovanou denzitometrií a používanou při posouzení rizika osteoporózy.. >> detail

V armádě označuje organizační celek složený z několika rot, který mívá vlastní velení a může plnit úkoly jako samostatná taktická jednotka.;V přeneseném významu jde o velmi početný zástup lidí, tedy dav nebo množství osob, které se pohybují či vystupují společně.. >> detail

předsíň nebo vstupní prostor, tedy místo bezprostředně za vchodem, které tvoří přechod mezi venkovním prostředím a vlastní částí budovy či místnosti;v anatomii označení pro předsíňovitou část nějaké dutiny nebo orgánu. Ve vnitřním uchu jde o centrální úsek kostěného labyrintu mezi polokruhovými kanálky a hlemýžděm, který je vyplněn perilymfou a podílí se na funkcích rovnovážného ústrojí. Název se užívá také pro horní část dutiny hrtanu jako Vestibulum laryngis, pro předsíň dutiny ústní jako Vestibulum oris a pro předsíň poševní jako Vestibulum vaginae. >> detail

Latinský obrat používaný pro opatrné vyjádření, že něco je nejspíš tak, jak se říká, tedy že to působí věrohodně, ale není to tvrzeno jako jistota. Doslovný smysl je ve významu „podobné pravdě“, čili „jako by to byla pravda“.. >> detail

Termín odvozený z l. vena a ř. farmakon označuje venotonika, tedy léčiva, která zpevňují a podporují funkci žilní stěny, typicky u žil na končetinách, a pomáhají tlumit potíže spojené s žilní nedostatečností, například otoky nebo pocit těžkých nohou.. >> detail

Hlad nebo půst, tedy stav, kdy je člověk po určitou dobu bez jídla a pociťuje nedostatek potravy.;V medicínském kontextu může označovat režim nalačno před vyšetřením či laboratorním odběrem, kdy se požaduje, aby organismus nebyl krátce předem zatížen příjmem stravy.. >> detail

V medicíně jde o nález, při němž je v moči prokazatelné, případně zvýšené množství oxalátů, tedy solí kyseliny šťavelové. Tento stav se zjišťuje laboratorně a může se pojit například se sklonem k tvorbě kalciumoxalátových močových kamenů.. >> detail

Latinské podstatné jméno ženského rodu, jehož původ se spojuje s řeckými výrazy fysis ve smyslu přírody a gnome ve smyslu poznání. V běžném významu označuje vzhled člověka, především rysy a výraz tváře, a někdy i celkový dojem, který může být chápán jako náznak jeho povahového založení.;V dějinách myšlení se tímto názvem označovala také metoda či nauka, která se snažila odhadovat charakter člověka podle podoby obličeje a dalších vnějších znaků, v současnosti je hodnocena spíše jako neověřený až pseudovědecký přístup.;Přeneseně se slovo užívá i pro charakteristický „vzhled“ nebo ráz něčeho, například prostředí, stavby nebo celé krajiny.. >> detail