Děj, při němž se zvyšuje vnímavost vůči podnětům, takže člověk nebo organismus reaguje citlivěji i na slabé signály z okolí.;V medicíně a imunologii označuje stav, kdy se tělo po předchozím kontaktu s určitou látkou stane na ni přecitlivělé a při dalším setkání může reagovat výrazněji, někdy i alergicky.. >> detail
Vyhynulý člověkovitý primát z raných etap lidské evoluce, který se v odborných textech uvádí jako velmi starý zástupce nebo možný předstupeň australopitéků a je spojován hlavně s nálezy z východní Afriky.. >> detail
Rentgenové vyšetření močového měchýře, při němž se nejprve do měchýře zavede kontrastní látka, aby bylo možné na snímcích lépe posoudit jeho tvar a případné odchylky, například únik kontrastu nebo reflux.. >> detail
V hudební notaci pokyn, aby se tóny zahrály s jasným akcentem, pevně a zřetelně artikulovaně, často s důrazem hlavně na začátek tónu, takže melodie působí výrazněji a víc vystupuje z doprovodu.. >> detail
V latině se užívá jako příslovce i předložka a vyjadřuje přesah za určitou mez, typicky v prostoru jako „za“ nebo „dál, na protější straně“, a přeneseně může naznačovat i pokračování za běžný časový nebo významový rámec.. >> detail
V řecké mytologii jde o krutého obra a loupežníka, který na cestách přepadal kolemjdoucí a násilím je nutil „pasovat“ na své lože. Kdo byl menší, toho trýznivě natahoval, a kdo byl příliš dlouhý, tomu tělo zohavoval tak, aby se na lůžko vešel. Podle pověsti ho nakonec přemohl Théseus.. >> detail
Latinské adjektivum nimius (a, um) vyjadřuje míru, která už překračuje běžnou hranici. Používá se pro něco nadměrného nebo přehnaného, tedy „příliš“ v intenzitě či rozsahu.. >> detail
f., z l. nasus nos. V foniatrii a logopedii označení pro nosově zabarvený hlas a výslovnost s výraznou nosní rezonancí, typicky při poruše uzávěru mezi nosohltanem a dutinou ústní nebo při zhoršené průchodnosti nosu, odborně rhinolalia.. >> detail