Dvorský či úřední znalec heraldiky a rodové historie. Orientoval se v erbech, dohlížel na jejich oprávněné užívání a podílel se na ověřování a zapisování rodových vazeb.;Ceremoniální posel a veřejný hlasatel. Při slavnostech zajišťoval průběh protokolu a jménem vrchnosti nebo obce nahlas vyhlašoval důležitá sdělení, například na náměstích či při shromážděních.. >> detail
Lékařský termín, jehož původ je v ř. haima, haimatos, krev, a ř. kystis, dutina. Popisuje nahromadění krve v uzavřené dutině, často v prostoru dutého orgánu, kdy se vytvoří cystický útvar vyplněný krví nebo krevními koaguly. Může vzniknout například po poranění tkáně, při zánětlivém postižení nebo u stavů se zvýšenou krvácivostí.. >> detail
Z lat. de a via, doslova mimo cestu. Označuje něco, co je stranou hlavní trasy nebo běžné cesty, a přeneseně i to, co se odchýlilo od správného směru, například zbloudilé či chybné jednání.. >> detail
Chirurgický výkon označovaný jako sfinkterotomie, při němž se nařízne nebo protne svalový svěrač, aby se uvolnilo jeho stažení a zlepšil průchod v dané oblasti. Pojmenování vychází z řeckého sphinkter ve významu svěrač a z koncovky -tomia, která vyjadřuje řez jako operační postup.. >> detail
Hlasitě pronášený slovní projev, tedy řeč vedená silným a výrazným hlasem, jaká se používá například při veřejném vystupování nebo volání na dálku.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z l. viscera a ř. soma-somatos, vyjadřuje souvislost mezi útrobami a tělesnou, somatickou částí organismu. V medicíně se tím často popisují jevy, kdy podnět z vnitřního orgánu vyvolá reakci nebo vjem v tělesných strukturách, například v kůži či ve svalech při tzv. přenesené bolesti nebo u viscerosomatických reflexů.. >> detail
Lékařský termín pro hemoragii neboli krvácení. Označuje situaci, kdy krev po poranění či prasknutí cévy opustí cévní řečiště a hromadí se v tkáních nebo v tělních dutinách, případně odtéká navenek. Původ je odvozován z řeckého haima (krev) a zakončení -rrhagia, které vyjadřuje prudký výron. V praxi se rozlišuje třeba arteriální krvácení s výrazným, často pulzujícím proudem a kapilární krvácení, které se projevuje spíše pozvolným prosakováním. Větší ztráta krve může vést k chudokrevnosti nebo až k oběhovému selhání a vyžaduje rychlou zástavu krvácení.. >> detail
V transfuzním lékařství jde o postup, jehož název vychází z řec. haima, krev, a z lat. separare, oddělovat. Krev se při něm mimo tělo vede přes separátor, který ji rozdělí na jednotlivé frakce a umožní odebrat požadovanou buněčnou složku. Ostatní části se zpravidla vracejí zpět dárci nebo pacientovi, využití je například při přípravě koncentrátu trombocytů.. >> detail
Italské označení v hudební notaci, které hráči naznačuje, aby zvuk postupně slábl a dozněl jako by vyhasínal, často až do téměř neslyšné dynamiky a obvykle na závěru fráze.. >> detail
Neuroepitel je zvláštní druh epitelové výstelky, kde jsou běžné epitelové buňky přeměněné tak, že mají smyslovou receptorovou funkci a jsou funkčně propojené s nervovou tkání. S takovou výstelkou se lze setkat ve smyslových strukturách, například v čichovém epithelium.. >> detail