Nově přidaná cizí slova

(lat.) dnes už spíše zastaralý výraz pro učitelský úřad, tedy postavení či autoritu oprávněnou vyučovat, v pramenech se s tím lze setkat i ve starším církevním prostředí.. >> detail

V medicíně označení pro stav nebo nález, kdy je přítomna serózní tekutina s příměsí krve, tedy sérový výpotek či sekret smíšený s krevní složkou. Původ výrazu souvisí mimo jiné s l. serum. Taková tekutina bývá typicky řídká, ale může být zbarvena do růžova až červena podle množství přimíšené krve.. >> detail

Sacharóza je rozšířený disacharid, který většina lidí zná jako běžný konzumní cukr. Nejčastěji se vyrábí z cukrové řepy nebo z cukrové třtiny, v těle se pak rozkládá na glukózu a fruktózu a poskytuje energii. Uplatňuje se nejen v potravinách jako sladidlo, ale také ve farmacii, kde může zlepšovat chuť přípravků nebo sloužit jako technologická pomocná látka.;V lékopisné a receptové terminologii se používají i názvy pro určité úpravy cukru. Spojení invertum solutum označuje roztok invertního cukru, tedy směsi vzniklé štěpením sacharózy, která se dobře rozpouští a bývá vhodná například do sirupů. Přídomek lactis naopak odkazuje na mléčný cukr, což je laktóza často využívaná jako plnidlo v pevných lékových formách.. >> detail

Ve filmu a fotografii jde o úhel záběru, tedy jak je kamera vůči snímanému objektu nakloněná nebo natočená. Právě tento sklon, například pohled shora nebo zdola, mění perspektivu a může zdůraznit význam či dramatičnost scény.;Ve výtvarném umění označuje způsob, jak je motiv zachycen z určitého pozorovacího stanoviště, často z netradičního směru, aby více vynikla prostorovost, tvar nebo kompoziční záměr.;V technickém kreslení a architektuře se tím myslí šikmý prostorový pohled na objekt v náčrtu, který umožní rychleji pochopit jeho objem a uspořádání než zobrazení jen v rovině.. >> detail

Samovolný rozpad buněk a tkání vyvolaný jejich vlastními enzymy, nejčastěji po smrti organismu, kdy dochází k jakémusi samonatrávení a uvolňování buněčného obsahu. Průběh se mění podle podmínek prostředí, například podle teploty a kyselosti, a je důležitý i v patologii a soudním lékařství, protože může ovlivnit vzhled orgánů i kvalitu odebraných vzorků.. >> detail

vyvolávající podezření nebo dojem, že „něco nesedí“ či je neobvyklé, a zároveň označující i člověka, který má sklon nevěřit a snadno pojímá pochybnosti o druhých. >> detail

Biochemický termín označující metabolické děje spojené se sacharidy, tedy jejich enzymové rozkládání i další přeměny v organismu, které vedou například k uvolnění energie nebo k tvorbě zásobních forem. Název je odvozen z řeckého sakcharon ve smyslu cukr a z kořene vyjadřujícího proměnu.. >> detail

PR, zkratka pro public relations, je záměrná a dlouhodobá práce s komunikací a reputací organizace vůči různým skupinám lidí. Smyslem je vytvářet důvěru, srozumění a ochotu ke spolupráci a zároveň získávat a vyhodnocovat zpětnou vazbu, takže nejde jen o jednostranné sdělování, ale o dialog a aktivní naslouchání. V praxi se opírá o poznatky psychologie a sociologie, například o to, jak fungují skupiny, jak vznikají postoje a jakou roli hraje organizační kultura. Obvykle se rozlišují vnitřní skupiny, typicky zaměstnanci, a vnější skupiny, například zákazníci, místní komunita, obchodní partneři či investoři, ve školství často rodiče žáků. Za jeden z počátků systematického studia se uvádí práce Edwarda L. Bernayse z první poloviny 20. století, která zdůrazňuje, že podporu veřejnosti lze získávat hlavně věrohodností, kvalitou práce a otevřeným poskytováním pravdivých a úplných informací. K profesionalizaci přispěl také rozvoj komunikačních rolí ve veřejné správě během druhé světové války a později vznik mezinárodních profesních sdružení, například IPRA. Mezi běžné nástroje patří vztahy s médii a péče o novinářské kontakty, tvorba vlastních tiskovin a online obsahu, pořádání akcí pro veřejnost a klíčové skupiny, a často i postupy jako krizová komunikace nebo budování důvěryhodné značky.. >> detail

Ektofyt, tedy cizopasný organismus rostlinné povahy, který se drží na vnějším povrchu hostitele a získává z něj živiny. Typicky vytváří povlak či porost na povrchu těla a na rozdíl od vnitřních parazitů obvykle neprorůstá hluboko do tkání.. >> detail

V psychoanalýze jde o koncept označující vnitřní, převážně nevědomý sklon člověka směřovat k zániku a sebedestrukci, tedy k utlumení života a návratu k neživému stavu. Termín je spojován zejména se Sigmundem Freudem a často se popisuje jako protipól životních pudů.. >> detail