Ontogenetické stadium puberta a adolescence - význam slova
Ontogenetické stadium puberta a adolescence
V Eriksonově pojetí psychosociálního vývoje je puberta a adolescence obdobím dospívání, kdy se člověk nejvíc potýká s napětím mezi vytvářením vlastní identity a zmatením v tom, jakou roli má vůči okolí zaujmout. Po relativně stabilnější fázi dětství přichází čas rychlých tělesných změn, kolísání emocí i proměny vztahů s rodinou a vrstevníky, což klade velké nároky na sebepoznání a psychické zpracování nových zkušeností. Erikson zdůrazňuje, že právě v této etapě stojí těsně vedle sebe příslib, že dospívající objeví, kým skutečně je, a zároveň riziko, že se v očekáváních druhých nebo v nejistotě sám sobě vzdálí. Podstatným úkolem je sjednotit dosavadní představy o sobě, vyzkoušet různé hodnoty a sociální role, osamostatňovat se a postupně z těchto pokusů poskládat smysluplný směr do dalšího života, včetně realističtějších plánů do budoucna. Pomáhá tomu i postupné dozrávání seberegulace a větší schopnost uvažovat v širších souvislostech, i když rozhodování může být stále výrazně ovlivněno skupinou vrstevníků.