Latinský odborný výraz odvozený od slov opacus a facere, ve smyslu učinit něco neprůhledným. V medicíně označuje proces, při němž původně čirá tkáň nebo prostředí postupně zmatní a vzniká zákal, typicky například u struktur oka nebo při změnách viditelných na snímkování, kdy se dutina přestává jevit jako vzdušná.
V oblasti materiálů a technologií se používá pro záměrné zvýšení opacity, tedy úpravu látky tak, aby více rozptylovala světlo a byla méně průsvitná, což se může dosahovat změnou struktury nebo přidáním vhodných příměsí do skla či plastů.