V psychoanalytickém chápání jde o soubor rysů vycházejících z rané fixace v ústní fázi vývoje, kdy se jedinec i později silně opírá o druhé. Typická je zvýšená potřeba péče a ujišťování, spíše pasivní způsob fungování a tendence především přijímat podporu a výhody od rodiny či širšího okolí, často bez vyrovnané reciprocity.