V cytologii označuje vymezenou část cytoplazmy se specifickou stavbou a úlohou, která se od okolí liší jemnou ultrastrukturou a biochemickým vybavením, například skladbou enzymů. Tyto buněčné útvary často vykonávají specializované metabolické procesy a u eukaryot mohou být ohraničeny membránou, typicky mitochondrie. (pův. z řec. organon ve smyslu orgán nebo nástroj)