Ve starořecké filosofii, například u Anaxagora, jde o představu, že každá věc je směsí a nese v sobě skryté zárodečné podíly všeho ostatního. To, co se jeví jako vznik nebo proměna, je pak chápáno hlavně jako rozvinutí a přeskupení toho, co už bylo latentně přítomné.
V biologii a astrobiologii se tím myslí neověřená hypotéza, že život na Zemi nemusel vzniknout pouze místně, ale že jeho zárodky nebo alespoň základní organické stavební kameny mohly být do prostředí mladé planety dopraveny z kosmického prostoru, třeba prostřednictvím komet nebo meteoritů. Takové pojetí spíše řeší otázku šíření a přežití než definitivně vysvětluje úplně první vznik života.