V medicínské latině označuje bradavku, případně i bradavici, a obecně malý bradavičnatý výčnělek nebo vyvýšeninu na povrchu tkáně. V histologii bývá takový útvar tvořen vazivem krytým epitelem, čímž se zvětšuje styčná plocha a zpevňuje spojení vrstev. Na jazyku se popisují papily s různým tvarem, například typy conica a filiformis. V oftalmologii se tím míní terč zrakového nervu, discus nervi optici, tedy místo, kde opouštějí sítnici nervová vlákna a kde vzniká fyziologický slepý bod. Podobné označení se používá i u ledviny pro vrchol pyramidy ústící do kalichu.
V botanice se tím rozumí drobné, často mikroskopické hrbolky na povrchu rostlinných orgánů, zejména na epidermis listů nebo okvětních lístků. Takové papily mohou ovlivňovat optické vlastnosti povrchu, zvyšovat jeho drsnost a někdy napomáhat zachycení vody nebo přilnutí pylu.