Lékařský termín pro parézu, tedy částečnou obrnu. Projevuje se sníženou svalovou silou a omezením volních pohybů, přičemž funkce není úplně ztracena a postižení bývá lokalizované na určitou oblast těla. Původ slova souvisí s řec. paresis ve smyslu slabost nebo únava a stav se často pojí s poruchou nervového systému, například po poškození mozku či nervů.