Patická sebevražda je v tradiční psychiatrické a suicidologické typologii označení pro sebevraždu, jejíž motiv vychází z psychopatologie, tedy z chorobně změněného psychického prožívání nebo hodnocení skutečnosti. Rozhodující není samotná přítomnost duševní poruchy, ale souvislost sebevražedného jednání s jejími psychickými projevy.
Motivace může být ovlivněna například bludy, halucinacemi, těžkou depresivní symptomatikou nebo jinými závažnými psychopatologickými stavy. Člověk může v důsledku těchto příznaků vnímat svou situaci výrazně odlišně od skutečnosti nebo prožívat mimořádnou beznaděj, strach či pocit ohrožení.
Protikladem patické sebevraždy je v této typologii biická sebevražda, u níž motiv vychází především z reálné životní situace a není přímo odvozen od psychopatologických příznaků. Hranice mezi oběma kategoriemi však nemusí být v konkrétním případě jednoznačná, protože sebevražedné jednání zpravidla vzniká působením více psychických, zdravotních a sociálních faktorů.
Pojem patická sebevražda patří především k tradičnímu způsobu třídění sebevražd podle původu jejich motivace. Nejde o samostatnou psychiatrickou diagnózu ani o označení každé sebevraždy člověka s duševním onemocněním.