Postraňky jsou součást koňského nebo jiného tažného postroje, která přenáší tažnou sílu z postroje zvířete na vůz, saně nebo jiné tažené zařízení. Tvoří je dvojice pevných řemenů, provazů, řetězů nebo jejich kombinace vedených po obou stranách zvířete. U chomoutového postroje jsou předním koncem spojeny s chomoutem a zadním koncem se připevňují k rozporkám nebo jiné části vozidla. Při záběru se postraňky napnou a jejich prostřednictvím se síla vyvinutá zvířetem přenáší na náklad.
Tradiční postraňky se vyráběly z pevné kůže, konopných či jiných provazů nebo z řetězů. Jejich konstrukce závisela na druhu postroje, tažném zvířeti a zamýšleném využití. U starších zemědělských postrojů se používaly také kombinace kožených pobočnic a provazových či řetězových postraňků. Správná délka a stejnoměrné nastavení obou postraňků jsou důležité pro rovnoměrné rozložení tahu a bezpečnou práci zvířete.
Slovníkovým základním tvarem je jednotné číslo postraněk, v praxi se však výraz používá převážně v množném čísle postraňky, protože na postroji tvoří funkční pár. Český jazykový atlas rozlišuje postraňky od pobočnic: pobočnice jsou širší části postroje vedené od chomoutu, zatímco postraňky mohou představovat jejich prodloužení z provazu nebo řetězu.