(sanskrt) Pojem pro duchovní subjekt bytosti, často vykládaný jako čisté vědomí a vnitřní „Já“, tedy neměnný pozorovatel stojící za prožíváním. V některých indických směrech, například v sánkhje a józe, se chápe jako princip odlišný od hmotné přírody prakrti a jako zdroj životní identity.