Radioskopie, zobrazovací vyšetřovací metoda v medicíně využívající rentgenové záření. Svazek paprsků prochází tělem a podle toho, jak jednotlivé tkáně záření pohlcují, vzniká na fluorescenčním stínítku nebo na digitálním detektoru průběžný obraz, který umožňuje sledovat vnitřní struktury i jejich pohyb. Pojem je odvozen z l. radius a ř. skopein a vyšetření se často kombinuje s kontrastní látkou pro lepší rozlišení dutých orgánů.
V technických oborech označení pro prosvěcování předmětů rentgenem v reálném čase, kdy se podle rozdílů v zeslabení záření zobrazuje vnitřek materiálu a lze tak odhalit skryté vady, například dutiny nebo trhliny.