Míra, která popisuje, jak svižně a automaticky dokáže člověk pojmenovat jednoduché podněty předložené zrakem, tedy jak rychle při jejich rozpoznání vybaví a vysloví odpovídající název. V odborné praxi se tento ukazatel využívá v testech jazykového zpracování a čtení, protože souvisí s plynulostí čtení a schopností rychle vyvolávat slovní označení z paměti. Označuje se zkratkou RAN.