Ženské podstatné jméno odvozené od l. recognoscere, rozpoznat, vyjadřuje akt znovupoznání nebo pečlivé prověření nějaké věci, tedy její zpětné posouzení a potvrzení správnosti
V právu a kriminalistice se tak může označovat rekognice, formální identifikační úkon, při němž se ověřuje totožnost osoby nebo předmětu
Ve filologii se užívá i pro redakční kontrolu textu, kdy se znění znovu porovnává s prameny a podle nich upravuje