V psychologii jde o schopnost člověka ustát zátěž a nepřízeň, nezhroutit se pod tlakem a po náročné události se znovu stabilizovat. Neznamená to necitlivost, spíše umění využít vnitřní i vnější oporu, poučit se a pokračovat dál.
V mechanice a materiálovém inženýrství označuje vlastnost látky snášet deformaci nebo ráz a po uvolnění působení se aspoň částečně vracet k původnímu tvaru, aniž by došlo k výraznému trvalému poškození. Souvisí s pružným chováním a odoláváním praskání.
V ekologii a teorii systémů vyjadřuje, jak dobře se celek vyrovná s narušením, například šokem v prostředí, a přitom si udrží hlavní funkce. Po změně se může přeuspořádat, ale nesmí ztratit svou podstatu.
V řízení organizací a technologiích popisuje připravenost zvládat výpadky a krizové situace tak, aby klíčové činnosti běžely dál, případně aby se provoz dal rychle obnovit. Patří sem prevence, záložní postupy i schopnost pružně reagovat na nové podmínky.