Ribonukleová kyselina, tedy nukleová kyselina tvořená dlouhým řetězcem ribonukleotidů, většinou v jednovláknové podobě. Je přítomná ve všech buňkách a u některých virů může zastupovat i dědičnou informaci. V buňce často vzniká přepisem z DNA a následně zprostředkovává, aby se genetické pokyny mohly prakticky využít, například při syntéze bílkovin nebo při regulaci toho, které geny se právě uplatní. Existuje řada funkčních forem, mimo jiné mediátorová forma nesoucí návod pro vznik konkrétního proteinu a transferová forma, která přivádí aminokyseliny k ribozomu. Některé její typy mají dokonce katalytickou aktivitu a označují se jako ribozymy.