Z lat. scarificare, škrábat: skarifikace, drobný kožní výkon, při němž se sterilním nástrojem na malé a přesně vymezené ploše jen lehce naruší povrch pokožky (oděr nebo mělké škrábnutí), aby se látka nanesená na kůži mohla rychleji vstřebat a začala dříve účinkovat, využití má například u některých kožních testů i při vybraných způsobech podání léčiv.
V botanice a zemědělství se skarifikací rozumí záměrné narušení osemení nebo obalu semene, ať už mechanicky, teplem či chemicky, čímž se zvýší jeho propustnost pro vodu a kyslík a klíčení pak obvykle probíhá snadněji a rychleji.