Výraz vznikl z řec. skleros (tvrdý) a lat. proteinum (bílkovina). Jde o skupinu strukturálních, zpravidla ve vodě nerozpustných živočišných bílkovin, které tvoří pevné opěrné části a zajišťují mechanickou odolnost tkání, typicky v pojivu nebo na povrchu těla. Jejich stálost souvisí i s hustým křížením řetězců, například u kolagenu či elastinu.