Porucha komunikace, při níž je schopnost mluvit v zásadě zachována, ale člověk v některých sociálních kontextech ztichne a řeč se jakoby „zablokuje“. Typicky jde o dítě, které doma nebo s blízkými mluví přirozeně, zatímco ve škole či před vybranými lidmi dlouhodobě nepromluví a nahrazuje řeč gesty, mimikou nebo jinými neverbálními způsoby. Takové mlčení je vázané na situaci, často souvisí s úzkostí a může fungovat jako obranná reakce na stres, někdy se používá i označení elektivní mutismus. Při vyšetření je potřeba odlišit tento stav od prostého zpoždění řečového vývoje, poruch sluchu a některých dalších vývojových obtíží, například poruch autistického spektra. Proto je vhodná konzultace s klinickým psychologem, případně i s dětským psychiatrem a logopedem.