Sémantický diferenciál je psychologická a výzkumná metoda určená ke zjišťování subjektivního významu, postoje nebo emočního vnímání určitého pojmu, osoby, předmětu či jevu. Respondent hodnotí sledovaný výraz na několika bipolárních škálách tvořených dvojicemi protikladných přídavných jmen, například dobrý – špatný, silný – slabý nebo aktivní – pasivní. Na škále vyznačí, ke kterému pólu se jeho vnímání více přiklání. Metodu rozpracovali američtí psychologové Charles E. Osgood, George J. Suci a Percy H. Tannenbaum v knize The Measurement of Meaning z roku 1957. Klasický sémantický diferenciál sleduje zejména tři základní rozměry významu: hodnocení, sílu a aktivitu. Používá se v psychologii, sociologii, pedagogickém výzkumu, marketingu i při zkoumání postojů veřejnosti, protože umožňuje převést do číselné podoby to, jak lidé určitý pojem nebo objekt pocitově vnímají.