V semiotice a strukturální lingvistice se tím myslí fyzická forma jazykového znaku, například jeho zvukový obraz v řeči nebo podoba v písmu, kterou používáme k vyjádření určitého pojmu. Tato označující stránka se pojí s označovaným (konceptem) a dohromady vytvářejí znak, přičemž jejich vztah je zpravidla založen na jazykové konvenci.