výhradně skrze víru, tedy bez toho, aby bylo nutné připojovat další podmínky nebo opírat se o jiné prostředky
v křesťanské, zejména reformační teologii označení pro učení, že člověk je před Bohem přijat a ospravedlněn na základě víry v Krista, ne díky vlastním zásluhám, obřadům či dobrým skutkům