Kriminalistická a antropologická technika identifikace, při níž se opticky nebo digitálně překryje zobrazení nalezené lebky s fotografií pohřešované osoby a podle shody vybraných anatomických orientačních bodů, například v oblasti očí a nosu, se posuzuje, zda mohou nálezy patřit stejné osobě, přičemž jde obvykle o podpůrný důkaz ověřovaný i jinými postupy.