suportivně orientovaný personální typ - význam slova
suportivně orientovaný personální typ
Jde o osobnostní profil, který přirozeně tíhne k rolím, v nichž může druhé lidi vést, učit, pečovat o ně nebo je provázet při zvládání obtíží. Obvykle se dobře vyjadřuje, snadno navazuje vztahy a orientuje se v sociálních situacích. Vyhovuje mu prostředí s jasnými pravidly a předvídatelným chodem, zároveň vyhledává častý kontakt s lidmi a zpětnou vazbu, tedy i určitou míru pozornosti a uznání. Bývá vstřícný, ochotný pomoci, svědomitý a výrazně proklientsky či proskupinově laděný, druhé spíše přijímá než hodnotí. V hodnotách u něj dominují humanistické a prosociální principy, například důraz na důstojnost, spolupráci a podporu. Při řešení problémů dává přednost postupům, které jsou řízené a vztahově orientované, tedy domluvě, motivaci a citlivému vedení, před čistě technickým nebo konfrontačním přístupem. Často se mu daří v pomáhajících a službových profesích, například jako ošetřovatel nebo pečovatel, dětská zdravotní sestra, fyzioterapeut, pracovník klientského servisu či instruktor ve výcviku.