Obecně jde o míru toho, jak snadno je člověk, organismus nebo systém ovlivnitelný a jak výrazně reaguje na vnější podněty, tedy jak velká je jeho náchylnost k určitému působení.
V medicíně a biologii označuje predispozici k onemocnění nebo k poškození škodlivým činitelem. V mikrobiologii se tím popisuje i to, nakolik je daný mikroorganismus citlivý na konkrétní léčivo, což se posuzuje v laboratorních testech a staví do protikladu k rezistenci.
Ve fyzice a materiálových vědách se používá pro vyjádření, jak ochotně látka odpoví na vnější elektrické nebo magnetické pole, například jak snadno se zpolarizuje či zmagnetuje. Tato odezva bývá provázaná s elektrickými vlastnostmi materiálu, jako je jeho schopnost pole propouštět nebo mu klást odpor.