V evropských představách a okultní tradici vzdušný elementál, téměř nehmotná bytost spojovaná se živlem vzduchu, často popisovaná jako žena. Termín se objevuje už v renesanční literatuře, například u Paracelsa.
V přeneseném smyslu pojmenování pro subtilní, křehce působící mladou ženu či dívku s lehkým, éterickým dojmem.