V medicíně a zejména v psychiatrii jde o stav, kdy si člověk vytváří silnou závislost na institucionální péči a na pobytu v zařízení, takže po propuštění často rychle znovu končí v nemocnici nebo v podobné službě. Bývá to spojeno s obtížemi fungovat bez jasného režimu a podpory personálu a může to ukazovat na nedostatečnou návaznou péči, chybějící sociální zázemí nebo dlouhodobé onemocnění.
V oblasti sociální práce a trestní justice se tím popisuje opakující se návrat do ústavních nebo nápravných zařízení, kdy se člověku nedaří udržet stabilní život v běžném prostředí a systém jej pak znovu „vtahuje“ zpět do instituce. Často se uplatňuje kombinace sociálních problémů, například závislostí nebo ztráty bydlení, a slabé podpory po návratu do komunity.