V botanice jde o podobu cenokarpního gynecea, při níž okraje sousedních plodolistů srůstají do jednoho společného pestíku. Vzniklý semeník je pak uvnitř rozdělen na několik oddílů, protože stěny srostlých plodolistů vytvářejí přehrádky. U tohoto uspořádání se často uplatňuje axiální placentace, kdy jsou semena nesena na středové části vzniklé srůstem plodolistů.