V jazykovědě oblast gramatiky, která popisuje, jak se při tvoření vět uspořádávají slova a větné členy a jaké vztahy mezi nimi mohou vznikat.
V informatice a při práci s formálními jazyky soubor předpisů pro zápis, které určují, jak lze kombinovat znaky do správně utvořených výrazů nebo příkazů, typicky bez ohledu na jejich význam (ten řeší spíše sémantika).