V psychiatrii a klinické psychologii se tím popisuje porucha průběhu a logické stavby myšlení. Tok úvah se snadno rozvolní, asociace na sebe navazují jen slabě a mluvený projev se od původního tématu odchyluje, takže odpověď často nedojde k podstatě ani k jasnému závěru. Tento způsob uvažování bývá pozorován u některých závažnějších duševních stavů, zejména psychotických, a někdy se pojí i s dalšími změnami myšlení včetně zkresleného obsahu.