Osvětlení objektu tak, že světlo prochází jeho hmotou, čímž se ukáže míra průsvitnosti a to, jak materiál světlo pohlcuje nebo rozptyluje.
V medicíně orientační metoda, kdy se vyšetřovaná část těla přiloženým zdrojem světla nasvítí skrz tkáně a z obrazu prosvětlení lze nepřímo usuzovat na rozdíly ve složení, například na přítomnost tekutiny oproti pevné tkáni.