Věchet je svazek nebo smotek suchých rostlinných stébel, nejčastěji slámy, sena či trávy, vytvořený pro praktické použití. Dříve sloužil například k čištění, vytírání, drhnutí, podpalu nebo jako jednoduchá výplň či krycí materiál. Mohl mít podobu volně stočené hrsti stébel i pevněji upraveného svazku, v některých souvislostech se významově přibližuje slovu vích. Ve starších textech se objevuje například spojení věchet slámy, smolný věchet nebo čistit koně slaměným věchtem.
Řidčeji může věchet označovat také zcela malé množství něčeho, zpravidla právě slámy nebo jiného stébloví
expresivně se tímto slovem může nazvat i starý, zesláblý nebo sešlý člověk, například ve spojení lidský věchet. Slovo dnes působí spíše knižně, zastarale nebo nářečně, ale v historických a literárních textech se vyskytuje poměrně zřetelně.