VHS je zkratka anglického výrazu Video Home System a označuje analogový systém pro záznam a přehrávání obrazu a zvuku na magnetickou pásku uloženou ve videokazetě. Formát vyvinula japonská společnost JVC a první videorekordér VHS uvedla na trh v roce 1976. Kazeta obsahuje půlpalcovou magnetickou pásku, na kterou videorekordér zapisuje obraz šikmými stopami pomocí rotujících hlav a současně zaznamenává zvuk. VHS sloužilo k nahrávání televizních pořadů, ukládání domácích záběrů a distribuci zakoupených či půjčovaných filmů. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století se stalo převládajícím domácím videoformátem a v soutěži spotřebitelských systémů překonalo zejména konkurenční Betamax. Vedle základního VHS vznikly také varianty VHS-C pro kompaktní videokamery a S-VHS poskytující kvalitnější obraz. Pásky však postupně stárnou, mohou ztrácet kvalitu záznamu a jejich přehrání vyžaduje funkční kompatibilní zařízení. VHS označuje záznamový formát a druh videokazety, nikoli samotný videorekordér, který se označuje jako VCR nebo videopřehrávač. Od konce devadesátých let bylo VHS postupně vytlačováno DVD, digitálním záznamem a internetovými službami.