Viktimizace označuje proces, při němž se člověk stává obětí – ať už skutečné, nebo domnělé – trestného činu, agrese, útlaku či jiné formy újmy. Může jít o fyzické, psychické, sociální nebo institucionální poškození jednotlivce či skupiny. V právním a psychologickém kontextu se zkoumá, jak viktimizace vzniká, jak na ni oběť reaguje a jak ji ovlivňují okolnosti, například sekundární viktimizace ze strany společnosti, médií nebo institucí (když je oběť zpochybňována či obviňována). Termín se užívá také v sociologii a kriminologii – například při výzkumu vztahu mezi pachatelem a obětí nebo při hodnocení účinnosti pomoci obětem.