Filozoficko-biologické pojetí, které tvrdí, že život nelze úplně vysvětlit jen působením fyzikálních a chemických procesů, protože v živých organismech má působit zvláštní nehmotný princip či životní energie usměrňující jejich vývoj a projevy. V dějinách vědy se tento názor objevoval jako protiváha čistě mechanického výkladu organismů.
Literární a obecně umělecké směřování kladoucí důraz na přírodní motivy, bezprostřední prožívání a intenzitu tělesných i smyslových dojmů, často spojené s oslavou vitality, mládí a spontánnosti. Někdy se vykládá jako reakce na nálady únavy a pesimismu v kultuře.