Vlečka je v myslivecké kynologii pachová stopa vytvořená tažením usmrcené zvěře nebo její části po zemi, podle níž má lovecký pes zvěř dohledat a přinést vůdci. Zároveň se tímto slovem označuje i zkoušková a výcviková disciplína, odborně chápaná jako přinášení vlečené zvěře na dálku. Vlečka napodobuje situaci, kdy postřelená drobná zvěř odběhne a pes ji musí po stopě vyhledat. Při zakládání vlečky se zpravidla táhne kus pernaté nebo srstnaté zvěře po určené trase, na jejímž konci se ponechá, pes má následně stopu samostatně sledovat, zvěř nalézt, uchopit a přinést. Hodnotí se především ochota psa pracovat po stopě, jistota sledování vlečky, rychlost dohledání a správné přinesení zvěře. Vlečky se využívají jak při přípravě mladých loveckých psů, tak při zkouškách lovecké upotřebitelnosti.